Existuje deontologický argument, který rozděluje lidi na dobré a špatné – hádejte, do které kategorie spadají ti, kdo užívají drogy.

Vidím, že se často směšuje takzvaná závislost na drogách s duševními onemocněními a poruchami. To mě znepokojuje, protože mám pocit, že tím příliš zjednodušujeme velmi složitý problém.

Podporovat lidi, kteří současně trpí drogovou závislostí a duševními problémy, je opravdu náročné.

Závislost na návykových látkách je čtvrtým nejčastějším duševním onemocněním v Evropské unii a stojí společnost přibližně 300 miliard eur ročně.

Nyní čelíme krizi duševního zdraví ve společnosti. Důležitou roli v ní pravděpodobně hrají digitální závislosti, a to zejména u nejmladší generace.

Kombinace vysokého stupně potenciální škodlivosti alkoholu a vysoké míry rozšíření jeho užívání vede k úvaze, že právě u alkoholu je uplatňování harm reduction přístupu žádoucí.

Pro uživatele drog mají být v rámci harm reduction poskytovány spolehlivé informace a poradenství v oblasti farmakologie, prevence a sexuálně přenosných chorob, vakcinační programy proti hepatitidě A i B nebo sociální pomoc dětem závislých osob.

Musíme vytvořit systém založený na důkazech prostřednictvím monitorování a dohledu. Musíme zvýšit připravenost a začlenit predikce a budoucí cvičení.

Harm reduction znamená snižování škod místo nerealistického cíle úplné abstinence. Například ve Švédsku, kde kuřáci přešli na snus, došlo k výraznému poklesu infarktů. Tento přístup je efektivnější než absolutní zákaz.

Přístup harm reduction je platný i u příležitostných uživatelů návykových látek, u kouření, u alkoholu. Patří sem např. výměnné programy jehel a stříkaček v prevenci přenosu infekcí, jako je HIV a žloutenky, programy prevence předávkování nebo substituční léčba.