Duševní zdraví představuje klíčovou dimenzi lidského života s přímým dopadem na společnost. Náš institut systematicky propojuje odborníky, výzkumníky a tvůrce politik, aby společně rozvíjeli efektivní přístupy k podpoře duševního zdraví založené na vědeckých důkazech. Prostřednictvím odborných seminářů, konferencí a publikační činnosti přinášíme nejnovější poznatky z oblasti duševního zdraví do praxe a vzdělávání.
Závislosti vyžadují komplexní a odborně podložený přístup reflektující jejich biologické, psychologické i sociální aspekty. Institut implementuje a propaguje evidence-based postupy včetně harm reduction (snižování škod), které prokazatelně minimalizují negativní dopady závislostního chování. Naše expertní analýzy a výzkumné projekty poskytují odborníkům i institucím data a nástroje pro efektivní prevenci a intervence v oblasti závislostí.
Institut pro studium duševního zdraví a závislostí (ISDZZ) buduje mezinárodní síť spolupráce se zaměřením na Českou republiku a region střední a východní Evropy. Naše činnost zahrnuje realizaci výzkumných projektů, tvorbu metodických doporučení, analýzu legislativy a organizaci odborných platforem pro sdílení inovativních přístupů. Jako organizace přispíváme k rozvoji politiky a praxe v oblasti duševního zdraví a závislostí na základě aktuálních vědeckých poznatků a dat.
Téměř 10 % dospělých v ČR konzumuje denně alkohol.
30 % kuřáků v ČR se každoročně pokouší přestat kouřit.
Téměř čtvrt milionu dospělých v ČR je v riziku rozvoje problémů s hraním hazardních her.
Okolo 25-30 % dětí a 45-50 % dospělých v ČR užívá sociální sítě 4 a více hodiny denně.
Více než čtvrtina obyvatel ČR starších 15 let vyzkoušela nelegální drogu.
Více než 1 milion obyvatel ČR užívá hypnotika a sedativa problémově.
Více než pětina české populace trpí nějakou formou duševního onemocnění.
Přibližně 1,5 milionů lidí v ČR trpí úzkostnými a depresivními poruchami.
83 % lidí s duševní poruchou v ČR potřebuje péči, ale nedostává ji.
Téměř 4 % HDP ztrácí ČR kvůli duševním onemocněním.
Každý čtvttý člověk v ČR se během svého života potýká s duševním onemocněním.
Ročně si v ČR vezme život přibližně 1500 lidí, což je více než počet úmrtí při dopravních nehodách.
Existuje deontologický argument, který rozděluje lidi na dobré a špatné – hádejte, do které kategorie spadají ti, kdo užívají drogy.
Vidím, že se často směšuje takzvaná závislost na drogách s duševními onemocněními a poruchami. To mě znepokojuje, protože mám pocit, že tím příliš zjednodušujeme velmi složitý problém.
Podporovat lidi, kteří současně trpí drogovou závislostí a duševními problémy, je opravdu náročné.
Závislost na návykových látkách je čtvrtým nejčastějším duševním onemocněním v Evropské unii a stojí společnost přibližně 300 miliard eur ročně.
Nyní čelíme krizi duševního zdraví ve společnosti. Důležitou roli v ní pravděpodobně hrají digitální závislosti, a to zejména u nejmladší generace.
Kombinace vysokého stupně potenciální škodlivosti alkoholu a vysoké míry rozšíření jeho užívání vede k úvaze, že právě u alkoholu je uplatňování harm reduction přístupu žádoucí.
Pro uživatele drog mají být v rámci harm reduction poskytovány spolehlivé informace a poradenství v oblasti farmakologie, prevence a sexuálně přenosných chorob, vakcinační programy proti hepatitidě A i B nebo sociální pomoc dětem závislých osob.
Musíme vytvořit systém založený na důkazech prostřednictvím monitorování a dohledu. Musíme zvýšit připravenost a začlenit predikce a budoucí cvičení.
Harm reduction znamená snižování škod místo nerealistického cíle úplné abstinence. Například ve Švédsku, kde kuřáci přešli na snus, došlo k výraznému poklesu infarktů. Tento přístup je efektivnější než absolutní zákaz.
Přístup harm reduction je platný i u příležitostných uživatelů návykových látek, u kouření, u alkoholu. Patří sem např. výměnné programy jehel a stříkaček v prevenci přenosu infekcí, jako je HIV a žloutenky, programy prevence předávkování nebo substituční léčba.
