Praha, 18. června 2026 – Politika duševního zdraví závislostí ve střední a východní Evropě potřebuje moderní, racionální, integrovaný a důkazy podložený rámec. Na tom se shodli odborníci z řady evropských zemí na čtvrtém ročníku mezinárodní konference AddictionsCEE 2026, která v Praze navázala na předchozí ročníky AddictEU v Bruselu a AddictCZSK v Bratislavě. Výstupem konference je Memorandum AddictionsCEE 2026, které formuluje doporučení pro veřejné politiky v oblasti závislostí, duševního zdraví, prevence, léčby a regulace podle míry rizika.
Mezinárodní konference AddictionsCEE 2026 dále rozšířila odborný dialog o závislostech a duševním zdraví napříč širším regionem střední a východní Evropy. Do Prahy přivedla více než 20 řečníků z Evropy z oblasti adiktologie, psychiatrie, veřejného zdraví, regulace, výzkumu i občanského sektoru a nabídla čtyři odborné panely věnované aktuálním trendům v politice závislostí, legálním i nelegálním látkám, novým psychoaktivním a psychomodulačním látkám, digitálním závislostem i propojení závislostní a duševně-zdravotní politiky.
Debata zároveň potvrdila, že závislosti už nelze chápat jen jako úzce vymezenou drogovou agendu. Stále zřetelněji se přesouvají do širšího rámce veřejného zdraví, duševního zdraví, ochrany mladých lidí, prevence chronických onemocnění, digitální bezpečnosti a sociální stability, a právě proto vyžadují koordinovanější a racionálnější veřejnou politiku. To se týká nejen legálních a nelegálních látek, ale také hazardu, psychoaktivních léků a digitálních závislostí, jejichž zdravotní a sociální dopady už nelze ponechávat stranou.
„Politika závislostí v Evropě potřebuje modernizaci. Nestačí rozlišovat mezi legálními a nelegálními látkami, ale je nutné hodnotit jejich rozdílná rizika a společenské dopady. Doporučujeme regulovat návykové látky podle míry škodlivosti, více podporovat méně rizikové látky a produkty včetně rozdílných produktů v oblasti hazardu, posílit prevenci a léčbu a využívat pro to i daňovou politiku. Současně je potřeba propojit zdravotní, sociální, ekonomický. V době bezprecedentního nárůstu černého trhu v oblasti hazardu, alkoholu a hlavně cigaret se najednou ale ukazuje jako největší téma bezpečnostní rizika pro státy EU a pro celou EU. Úniky prostředků do nepřátelských států vyzývají ke koordinaci na nejvyšší úrovní, nejen z pohledu zdraví. Právě rozdílné zkušenosti z České republiky ukazují, že politika založená na datech, vědeckých poznatcích a principu regulace podle míry rizika může přinášet lepší výsledky,“ řekl Jindřich Vobořil, předseda správní rady Think tanku Racionální politiky závislostí.
Jedním z hlavních závěrů konference je potřeba integrované strategie závislostí, která nebude oddělovat legální a nelegální látky, ale umožní hodnotit jednotlivé produkty a formy závislostního chování podle jejich skutečné škodlivosti. Takový přístup podle odborníků umožní lépe nastavovat priority veřejných politik, plánovat služby a efektivněji využívat veřejné prostředky.
Český model je v tomto ohledu v regionu důležitou referencí. Memorandum AddictionsCEE 2026 připomíná, že česká politika se postupně posunula od úzkého protidrogového rámce k integrovanému pojetí závislostního chování, které zahrnuje legální i nelegální látky, hazard, psychoaktivní léky i problémové používání digitálních médií, a staví na datech, přístupu snižování škod, koordinaci služeb a regulaci podle skutečné míry rizika.
„V zemích střední a východní Evropy existují výrazné rozdíly v přístupu k prevenci, léčbě, a také v regulaci látek se závislostním potenciálem. Přesto se stále více ukazuje, že společným jmenovatelem úspěšných politik je práce s daty, důraz na prevenci a schopnost reagovat na nové fenomény dříve, než přerostou ve vážný společenský problém. V českém prostředí se osvědčil přístup harm reduction, tedy snižování zdravotních a společenských škod. Tento přístup je pevnou součástí prevence, léčby i dostupných služeb a týká se nejen nelegálních drog, ale také alkoholu, tabáku, hazardu i digitálních závislostí,“ uvedl Ladislav Csémy, prezident Institutu pro studium duševního zdraví a závislostí.
„V adiktologické péči málokdy narážíme na propast mezi námi a vědou, mnohem častěji na propast mezi vědeckým poznáním a možností podle něj jednat. V Rumunsku lidem brání pomáhat samotný zákon: užívání i držení drog je kriminalizováno a poskytnutí prostoru pro jejich užití je trestným činem. To v praxi vylučuje vznik míst pro užívání pod odborným dohledem i služby testování drog. Dokonce ani naloxon, legální a prokazatelně účinný prostředek k odvrácení předávkování, není široce dostupný ve formě, kterou by si lidé mohli vzít s sebou, a proto se jen zřídka dostává k těm, kdo jej mohou použít v rozhodující chvíli. Neomezuje nás to, co nevíme, ale to, co nám zákon nedovoluje dělat,“ řekl Casian Stan, lékař a psychoterapeut, ARAS – Rumunská asociace proti AIDS.
Propojování politik duševního zdraví a závislostí bylo jedním z klíčových témat celé konference. Odborníci upozornili, že účinná reakce musí kombinovat prevenci, dostupnou péči, sociální reintegraci, podporu zranitelných skupin a lepší návaznost mezi psychiatrií, psychologií, primární péčí, školstvím a sociálními službami.
„Česká republika pochopila, že represe sama nestačí, léčba sama nestačí ani prevence sama nestačí. Úspěch přichází teprve tehdy, když všechny tyto nástroje fungují společně. Evropa dnes potřebuje odvahu přiznat, že některé tradiční přístupy nefungují, měnit regulaci tam, kde data ukazují potřebu změny, a naslouchat vědě. Fakta nejsou otázkou názoru a veřejná politika nemůže být postavena na dojmech,“ uvedl Pavel Bém, národní protidrogový koordinátor České republiky a místopředseda Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
„Digitální ekosystém, ve kterém dnes žijeme, má prokazatelný dopad na duševní zdraví. Sociální sítě jsou návykové a stresují nás, jejich negativní efekt je navíc aditivní, takže čím déle a častěji jsme jim vystaveni, tím víc se to promítá do psychiky. U dětí a dospívajících je proto nutné mnohem víc posilovat prevenci, odolnost a racionální používání technologií,“ uvedl Jiří Horáček, ředitel a vedoucí výzkumného centra v Národním ústavu duševního zdraví, vedoucí Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Výstupem konference je Memorandum AddictionsCEE 2026, které shrnuje klíčové principy racionální politiky závislostí pro region střední a východní Evropy. Dokument doporučuje zejména přijmout integrovanou strategii závislostí, regulovat podle skutečné míry rizika, posílit fiskální nástroje jako součást ochrany veřejného zdraví, modernizovat alkoholovou politiku, rozvíjet regulaci nových psychoaktivních látek, propojit politiku závislostí s duševním zdravím, zahrnout do ní také rizika digitálního prostředí a systematicky budovat monitoring a evaluaci jednotlivých opatření. Mezinárodní konference probíhala pod záštitou Ministra pro sport, prevenci a zdraví a Národního ústavu duševního zdraví.
O organizátorech
Think tank Racionální politiky závislostí
Think tank Racionální politiky závislostí (IRAP) je multidisciplinární think tank se sídlem v Brně, který sdružuje nezávislé a renomované odborníky, kteří se zabývají tématem závislostí z různých perspektiv (veřejné a duševní zdraví, legislativa, ekonomie a modelování trhu, daňové otázky, vzdělávání a sociologické aspekty). Spolu s preventivními a informačními aktivitami IRAP realizuje výzkumné projekty s cílem získat poznatky a důležitá data, která by mohla sloužit jako vstup pro legislativní i nelegislativní diskuse na národní i unijní úrovni.
Institut pro studium duševního zdraví a závislostí
Institut pro studium duševního zdraví a závislostí (IMHAS) buduje mezinárodní síť spolupráce se zaměřením na Českou republiku a region střední a východní Evropy. Aktivity IMHAS zahrnují realizaci výzkumných projektů, tvorbu metodických doporučení, analýzu legislativy a organizaci odborných platforem pro sdílení inovativních přístupů. Jako organizace IMHAS přispívá k rozvoji politiky a praxe v oblasti duševního zdraví a závislostí na základě současných vědeckých poznatků a dat.
ARAS – Rumunská asociace proti AIDS
Rumunská asociace proti AIDS byla založena v roce 1992 v Bukurešti jako jedna z prvních nevládních organizací působících v oblasti HIV v Rumunsku. Od té doby se ARAS věnuje prevenci HIV, virové hepatitidy, pohlavně přenosných infekcí a tuberkulózy v běžné populaci i ve zranitelných skupinách, podpoře lidí žijících s HIV, hepatitidou a tuberkulózou a prosazování přístupu k lékařským a sociálním službám. ARAS je prvním poskytovatelem služeb v oblasti snižování škod pro osoby užívající drogy (od roku 1997) a v této funkci v současné době provozuje dvě centra metadonové substituční léčby a terénní službu pro snižování škod. ARAS je také jediným poskytovatelem služeb PrEP v Rumunsku, a to v Bukurešti, Kluži a Temešváru.