Ústí nad Labem, 15. dubna 2026 – Nelegální obchod s produkty podléhajícími spotřební dani a rostoucí náklady závislostí představují pro Českou republiku zátěž v řádu stovek miliard korun ročně. Celospolečenské náklady užívání návykových látek se odhadují na 175 miliard korun ročně. A například počty padělaných cigaret na českém trhu za poslední dva roky prakticky zdvojnásobily. V Ústí nad Labem na půdě univerzity Jana Evangelisty Purkyně se proto sešli přední odborníci z oblasti ekonomiky, adiktologie, ochrany trhu a samosprávy, aby společně hledali odpovědi na to, jak oběma hrozbám čelit současně.
Ústí nad Labem nad problémem nezavírá oči
Ústí nad Labem patří k regionům, kde se sociální vyloučení, závislosti a nelegální trh propojují s obzvláštní intenzitou. Město čelí strukturálním výzvám, například vyšší míře nezaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách, omezeným kapacitám adiktologických služeb i přítomnosti nekontrolovaných produktů na místním trhu.
„Ústí nad Labem nepřistupuje k problematice závislostí a nelegálního trhu jako k abstraktnímu tématu. Vidíme její dopady každý den v našich ulicích, v sociálních službách i v práci neziskového sektoru. Spolupracujeme s terénními pracovníky, adiktologickými ambulancemi a státními orgány, protože efektivní odpověď na tyto výzvy nemůže přijít pouze od jednoho hráče. Jsem rád, že jsme v Ústí nad Labem dokázali dát dohromady odborníky, kteří tato témata propojují a hledají systémová řešení,“ říká Tomáš Vlach, náměstek primátora statutárního města Ústí nad Labem, který nad akcí převzal záštitu.
Nelegální tabák. Rekordní čísla a nová zdravotní rizika
Situace na trhu s cigaretami a nikotinovými produkty se v posledních dvou letech zásadně zhoršila. Podle průzkumu Empty Pack Survey dosáhl podíl padělaných cigaret na českém trhu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 rekordních 6,5 %. To odpovídá přibližně 800 milionům kusů. Za posledních dvacet čtvrtletí se výskyt padělků prakticky zdvojnásobil. V příhraničních oblastech jsou čísla dramaticky vyšší. A v některých regionech tvoří nezdaněné cigarety více než polovinu celkové spotřeby.
Problém to přitom není jen fiskální. Padělané cigarety neprocházejí žádnou kontrolou kvality. Analýzy odhalily v jejich složení toxické příměsi, včetně azbestu nebo zbytků hmyzu. Zisky z jejich prodeje navíc podle analýz Europolu pravidelně financují organizovaný zločin, drogovou kriminalitu i pašování lidí.
Na úrovni EU vydal v dubnu 2026 Evropský účetní dvůr varování před rostoucí výrobou padělaných tabákových výrobků přímo na území EU. Nelegální výrobní místa byla identifikována v téměř všech členských státech. V roce 2024 bylo v EU spotřebováno 39,2 miliardy nelegálních cigaret, jejichž prodej způsobil ztrátu na spotřební dani a DPH ve výši 14,9 miliardy eur.
„Stojíme před historickým maximem. Nelegální trh s tabákovými a nikotinovými produkty se už neomezuje na pašování ze třetích zemí. Výroba padělků se přesunula přímo do Evropy, a to v masovém měřítku. Česko přichází o miliardy korun na daních, spotřebitelé jsou vystaveni výrobkům neznámého složení a část výnosů z těchto trestných aktivit putuje do sítí organizovaného zločinu. Komplexní odpověď nemůže spočívat jen ve vymáhání práva. Musí zahrnovat inteligentní regulaci, mezinárodní spolupráci a informování veřejnosti,“ komentuje Kristýna Richter, ředitelka Sekce boje s nelegálním trhem, České sdružení pro značkové výrobky.
Závislosti jako systémová výzva a data, která nelze ignorovat
Závislost na návykových látkách je čtvrtým nejčastějším duševním onemocněním v EU a stojí evropskou společnost odhadem 300 miliard eur ročně. V České republice má vážný problém se závislostí minimálně půl milionu lidí, přičemž náklady zdravotního systému na jejich léčbu přesahují 1,5 miliardy korun ročně. Celkové společenské náklady, včetně zdravotní péče, ztráty produktivity a dopadů na sociální systém, experti odhadují na 175 miliard korun ročně.
Odborníci zvláště alarmující považují situaci kolem alkoholu. Zdravotní pojišťovny vynakládají na léčbu alkoholové závislosti přibližně miliardu korun ročně. Dvakrát více než na léčbu všech ostatních závislostí dohromady. Prevence přitom prokazatelně funguje. Studie ukazují, že investice do kvalitní prevence a včasné intervence dokážou náklady systému výrazně snížit.
„Vědecké poznatky jednoznačně potvrzují hlubokou provázanost mezi duševním zdravím a závislostmi.“ Více než polovina osob se závislostí současně trpí jinou formou duševní poruchy. Závislosti proto nelze léčit izolovaně. Potřebujeme integrované přístupy, které propojují adiktologii s psychiatrií, prevencí a sociální prací. Právě harm reduction, tedy přístup snižování rizik, se přitom ukazuje nejen jako nástroj ochrany zdraví uživatelů, ale i jako investice s prokazatelnými úsporami pro veřejné zdravotnictví. U alkoholu to platí dvojnásob. Dostupnost kvalitní podpory a nízkoprahových služeb snižuje jak škody, tak dlouhodobé náklady systému,“ říká Ladislav Csémy, prezident Institutu pro studium duševního zdraví a závislostí.
Ekonomická data varují. Regulace musí být chytrá, nebo prohraje
Česká republika vybere ročně přibližně 57 miliard korun na spotřební dani z tabáku a 14 miliard korun z alkoholu. Na prevenci závislostí přitom ze státního, krajského a obecního rozpočtu dohromady putuje pouhých 1,63 miliardy korun. A regulace přijímaná bez řádného hodnocení dopadů problém neřeší. Jen ho přesouvá jinam.
„Nelegální trh nevymizí zákazem. Vymizí tehdy, když legální alternativa vyhraje v ceně, dostupnosti a důvěře v kvalitu. Dobře navržená regulace šetří náklady, generuje příjmy a chrání spotřebitele. Špatně navržená zachová šedý trh a přidá byrokracii. Česká republika přitom v hodnocení dopadů regulace systémově zaostává. Zákony se přijímají, ale jejich skutečné efekty se sledují jen zřídka. To je zásadní problém, který je třeba pojmenovat a řešit,“ říká Michael Fanta, hlavní ekonom Centra ekonomických a tržních analýz a přednášející na Anglo-American University.
Zkušenosti Drug-Out Klubu z Ústí nad Labem
Neziskový sektor zůstává první linií v přímé práci s lidmi zasaženými závislostmi i nelegálním trhem. Drug-Out Klub, z.s. provozuje v Ústeckém kraji adiktologické ambulance a terénní programy, které denně pracují s klienty, pro něž je kontakt s nelegálním trhem a závislostmi každodenní realitou.
„V naší ambulanci vidíme, co nelegální trh ve skutečnosti znamená pro konkrétní lidi. Přibývá klientů s komplikacemi spojenými s látkami neznámého původu a složením. Zároveň je ale důležité říct, že represivní přístup sám o sobě nestačí. Lidé, kteří se dostali do závislosti, potřebují především dostupné a důstojné služby. Snižování rizik není kapitulace, je to cesta, jak udržet kontakt s lidmi, kteří jsou od systému nejvzdálenější, a postupně je vést směrem k léčbě a stabilitě,“ dodává Ilona Šulcová, vedoucí adiktologických ambulancí, Drug-out Klub.
Odborný kulatý stůl uspořádal Institut pro studium duševního zdraví a závislostí ve spolupráci s Laboratořemi behaviorálních studií Fakulty sociálně-ekonomické UJEP. Akce se konala pod záštitou Tomáše Vlacha, náměstka primátora statutárního města Ústí nad Labem.