Roční společenské náklady spojené se závislostním chováním v ČR se odhadují mezi 150 až 250 miliard korun, což je až 10% státního rozpočtu. Odborníci na kulatém stolu pořádaném Think tankem Racionální politiky závislostí, Institutem pro studium duševního zdraví a závislostí a Anglo-americkou vysokou školou jednoznačně apelovali na posílení vědecky ověřených a ekonomicky racionálních rozhodnutí v české i evropské závislostní politice. Mohou tak ušetřit miliardy korun státu i pojišťovnám.
„Jako abstinent říkám, že stoprocentní abstinence jako ideální řešení není realistická. To, co ale zcela jistě víme, že politika zaměřená na realistické snižování rizik tedy tzv. politika harm reduction funguje – ať už jde o drogy, tabák, alkohol nebo hazard. Zároveň bez investic do prevence a výzkumu budeme dál jen cyklicky řešit důsledky a ne příčiny,“ uvedl předseda správní rady Think tanku Racionální politiky závislostí Jindřich Vobořil a dodal: „Přístup harm reduction musí být systémový a proto musí zahrnovat i podporu alternativ na trhu, tedy substituovat trh méně rizikovými produkty, včetně správně nastavených daní tímto směrem, ale také substituční léčbu, nebo krátké intervence ve zdravotnictví.”
Výrazný důraz zazněl i na podporu efektivní primární prevence, zejména u dětí a dospívajících. „Rizika spojená s novými psychoaktivními látkami, energetickými nápoji nebo digitálními závislostmi mají zásadní dopad na vývoj mladých lidí. Poslední měsíce a roky ukazují, jak devastující účinky na duševní a fyzické zdraví dětí mají,” řekla poslankyně a členka Výboru pro zdravotnictví Renáta Zajíčková a dodala: „Učitelé, zdravotníci nebo adiktologové bijí na poplach a volají po změně v přístupu k těmto novým závislostem. Efektivní prevence a rozumná regulace jsou ověřenými nástroji. Pokud nechceme ztratit nastupující mladou generaci, musíme nejen masivně investovat do prevence, rozumně regulovat, ale též změnit celospolečenský přístup.“ Apelovala rovněž na větší meziresortní spolupráci mezi zdravotnictvím, školstvím, vnitrem a justicí.
Výsledky Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu (NAUTA 2024) jasně ukazují, že politiky zaměřené na abstinenci nejsou pro řešení situace v České republice dostatečné. Je třeba pragmaticky přijmout například, že část populace bude nikotinové výrobky a alkohol konzumovat i nadále, a proto je nezbytné rozšířit preventivní intervence a integrovat postupy minimalizace zdravotních a sociálních škod. Tento přístup, známý jako harm reduction, se v praxi projevuje podporou přechodu na méně rizikové alternativy u uživatelů drog, ale i u kuřáků a zaváděním systematických opatření v oblasti alkoholu, kde je rizikovou spotřebou ohrožena téměř pětina dospělé populace.
„Data z oblasti tabáku jsou povzbudivá. Pokles tradičního kouření souběžně s nárůstem užívání elektronických cigaret dokazuje, že lidé aktivně hledají méně škodlivé cesty, což je přesně v souladu s principy snižování rizik. Klíčové je zjištění, že více než třetina uživatelů e-cigaret jsou bývalí kuřáci a že přechod se děje především u dospělých, již závislých kuřáků,“ uvedl prezident Institutu pro studium duševního zdraví a závislostí Ladislav Csémy a dodal: „To potvrzuje, že alternativy plní svou roli a nejsou primárně vstupní branou k nikotinu pro nováčky, ale funkčním nástrojem pro ty, kteří chtějí snížit rizika spojená se svou závislostí.“
Zároveň ale prudce roste výskyt úzkostí, depresí a problémového chování spojeného s digitálními technologiemi. Přesto stále chybí systémová podpora prevence a absence služeb v oblasti digitálních či nelátkových závislostí. „Závislosti a duševní zdraví jsou hluboce propojené a bez integrovaného přístupu budeme dál selhávat v pomoci těm, kdo ji nejvíce potřebují. Harm reduction je nejen pragmatická, ale i ekonomicky racionální cesta, jak snižovat škody a posilovat stabilitu,“ zaznělo v rámci diskuse.
Odborníci se na závěr shodli na nutnosti alokovat alespoň 2 % z výnosu spotřebních daní na tabák, alkohol a hazard do prevence, harm reduction a léčby. Tím by vznikla dlouhodobá a předvídatelná podpora těchto aktivit snižujících negativní dopady závislostních produktů. Jedině tak lze zajistit skutečně účinnou a udržitelnou drogovou politiku pro 21. století.