Aktuálně zveřejněný Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu v České republice 2024 (NAUTA 2024) přináší data, která potvrzují nejen aktuální stav užívání návykových látek v naší zemi, ale především potřebu systematického uplatňování přístupu snižování škod (harm reduction) v české závislostní politice. Výsledky dokumentují, že tradiční abstinentní přístupy, které se soustředí výhradně na úplné zanechání užívání legálních návykových látek, nestačí a je třeba pragmaticky a racionálně přijmout skutečnost, že významná část populace bude nadále užívat tabák, nikotin a alkohol. Klíčové je proto zaměřit se na minimalizaci zdravotních a sociálních rizik spojených s jejich užíváním.
Pozitivní trendy v přechodu k méně škodlivým alternativám
Data z oblasti tabáku přinášejí optimistické zprávy o postupném přechodu od škodlivých forem kouření k méně rizikovým alternativám. Pokles prevalence tradičního kouření o 2,2 procentního bodu na 22,4 % současně s nárůstem užívání elektronických cigaret na 13,9 % (+2,8 p.b.) dokumentuje, že se v české populaci děje přesně to, co přístup snižování škod předpokládá. Lidé hledají méně škodlivé způsoby uspokojení své nikotinové závislosti.
Tento trend nabývá na významu při pohledu na celkové užívání nikotinu napříč všemi věkovými skupinami. Zatímco denní užívání nikotinu z různých typů výrobků uvádí 25,9 % respondentů, při zahrnutí příležitostných uživatelů se jedná o přibližně třetinu populace (33,8 %). Zvláště alarmující, ale zároveň pro harm reduction významné je zjištění, že ve věkové kategorii 15-24 let užívá nikotin denně 41,6 % respondentů, což při zahrnutí příležitostných uživatelů představuje téměř polovinu této věkové skupiny (49,8 %). Tato čísla ukazují na rozšíření nikotinové závislosti mezi mladými lidmi, což činí výše zmíněný přístup nejen žádoucím, ale nezbytným
Klíčovým zjištěním podporujícím přístup snižování škod je skutečnost, že více než třetina uživatelů elektronických cigaret (35,9 %) jsou bývalí kuřáci klasických cigaret, přičemž tento podíl výrazně vzrostl z 20,8 % v roce 2023. Téměř čtvrtina uživatelů (23,5 %) uvádí jako důvod užívání elektronických cigaret snahu o ukončení nebo omezení kouření klasických cigaret, dalších 29,5 % věří v jejich menší škodlivost pro zdraví. Tato data potvrzují, že alternativní tabákové výrobky skutečně plní svou roli a nejsou pouze novým způsobem, jak přilákat nekuřáky k nikotinu.
Obzvláště důležité je, že k přechodu na alternativy dochází především u starších věkových skupin. Nejvýrazněji ve skupině 25-44 let (nárůst o 5,5 p.b.) a také ve skupinách 45-64 let a nad 65 let. Více než polovina uživatelů elektronických cigaret (61 %) začala s jejich užíváním až po 25. roce věku, což naznačuje, že nejde o „gateway efekt“ vedoucí mladé lidi k nikotinu, ale o přechod již závislých kuřáků k méně škodlivým formám. Tento vzorec chování je tím, co strategie snižování rizik usiluje dosáhnout, tedy jinými slovy, snížení škod u již závislých uživatelů při minimalizaci rizika pro nové uživatele.
Pozitivním trendem je také rostoucí povědomí o rozdílech ve škodlivosti jednotlivých nikotinových výrobků. Zatímco v roce 2023 více než polovina respondentů (56,3 %) neviděla rozdíl mezi klasickými cigaretami a alternativami, v roce 2024 to bylo už jen 44,3 %. Současně vzrostl podíl těch, kteří považují klasické cigarety za nejškodlivější (z 29,6 % na 39,3 %). To ukazuje na zlepšující se informovanost veřejnosti.
Výzkum NAUTA 2024 také dokumentuje rostoucí diverzifikaci nikotinových výrobků na českém trhu. Užívání nikotinových sáčků bez obsahu tabáku vzrostlo na 4,9 % respondentů (2,5 % denně), přičemž nejvyšší zastoupení je v nejmladší věkové skupině 15-24 let (15,4 %). Zahřívané tabákové výrobky užívá 5,3 % dotázaných (3,6 % denně), zatímco bezdýmné tabákové výrobky užívá 4,8 % respondentů (2,4 % denně). Tato diverzifikace je důležitá, protože různí kuřáci mohou preferovat různé alternativy v závislosti na svých individuálních potřebách a preferencích.
Stabilní situace vyžadující systematický přístup v oblasti alkoholu
V oblasti alkoholu výzkum NAUTA potvrzuje dlouhodobě stabilní, ale problematickou situaci, která vyžaduje komplexní přístup. Škodlivou spotřebu alkoholu vykazuje 7,4 % populace, časté pití nadměrných dávek (binge drinking) udává 14,8 % respondentů. Průměrná roční spotřeba 7,1 litru čistého alkoholu na osobu (8,7 litru bez započtení abstinentů) řadí Česko mezi země s vysokou konzumací alkoholu, což má významné dopady na veřejné zdraví.
Analýza pyramidy konzumenta alkoholu odhaluje znepokojivý obraz rizikového pití v české populaci. Prevalenci problémových konzumentů lze odhadnout na 6,3 % a vysoce rizikových konzumentů na 12,0 %. Celkem se zvýšená zdravotní, sociální a ekonomická rizika vyplývající z nadměrné konzumace alkoholu týkají 18,3 % české dospělé populace. Tato téměř pětina populace představuje cílovou skupinu pro intervence harm reduction, které mohou významně snížit zdravotní a sociální dopady problémového pití.
Znepokojující je nízká míra sebereflexe problémového pití. Potřebu omezit svou spotřebu reflektuje pouze 2,1 % konzumentů alkoholu, přestože lékaři doporučují omezení pití 16,6 % respondentů. Tato propast mezi objektivní potřebou a subjektivním vnímáním ukazuje na nedostatečnou zdravotní gramotnost a potřebu systematičtějšího přístupu k intervencím. Tento přístup v oblasti alkoholu neznamená pouze léčbu závislosti, ale také podporu kontrolovaného pití, snižování frekvence a intenzity konzumace a minimalizaci rizikových situací spojených s pitím.
Významné je také zjištění, že pouze 17,6 % dotázaných uvedlo, že se jich lékař ptal na pití alkoholu, což je nejnižší hodnota za celou dobu zjišťování. To naznačuje nedostatečnou implementaci screeningu a krátkých intervencí v primární péči. Krátké intervence v primární péči mohou snížit spotřebu alkoholu u rizikových konzumentů o 13-34 % a jsou jedním z nejúčinnějších a efektivních zdravotních opatření.
Nově zařazená analýza poslední konzumní epizody přinesla poznatky o kontextu pití alkoholu v české populaci. Nejčastěji uvedli dotázaní jako poslední příležitost pití běžné posezení (43,7 %), nějaká oslava tvořila třetinu všech případů (32,8 %). Nejvyšší průměrná spotřeba byla při zábavě (104,5 ml čistého alkoholu), při běžném posezení se v průměru vypilo 71,1 ml alkoholu. Tyto kontextové informace jsou klíčové pro navrhování intervencí, které mohou cílit na specifické situace a prostředí s vysokým rizikem.
Přístup snižování škod jako racionální a pragmatická strategie založená na důkazech
Výzkum potvrzuje souvislost mezi rizikovým pitím alkoholu a kouřením. Mezi osobami se škodlivou spotřebou alkoholu je 48,1 % kuřáků, což zdůrazňuje potřebu integrovaného přístupu k oběma legálním látkám. Tato komorbidita představuje významný problém veřejného zdraví, protože kombinace alkoholu a tabáku násobí zdravotní rizika a ztěžuje léčbu obou závislostí.
Snižování škod není kapitulací před závislostmi, ale pragmatickým přístupem založeným na důkazech (evidence-based), který uznává, že úplná abstinence není vždy dosažitelná nebo nutná pro zlepšení zdraví a kvality života. Tento přístup je definován jako důraz na minimalizaci nepříznivých zdravotních, sociálních a ekonomických dopadů užívání návykových látek, nikoliv užívání jako takového.
Výsledky NAUTA 2024 jasně ukazují, že přístup snižování škod funguje a měl by být ještě více a systematičtěji integrován do české závislostní politiky. Pozitivní trendy v oblasti tabáku, kde dochází k přechodu od nejškodlivějších forem kouření k méně rizikovým alternativám, dokládají, že lidé jsou schopni činit racionální rozhodnutí o svém zdraví, pokud mají k dispozici méně škodlivé alternativy.
V oblasti alkoholu je situace stabilní, ale vyžaduje systematičtější přístup zahrnující jak strukturální opatření, tak individuální intervence. Klíčové je posílit screening a krátké intervence v primární péči a zlepšit zdravotní gramotnost populace.
Harm reduction není alternativou k prevenci, ale jejím doplněním. Cílem zůstává minimalizace užívání návykových látek, ale současně je třeba pragmaticky přijmout, že ne všichni budou schopni nebo ochotni úplně abstinovat. Pro tyto osoby musí společnost nabídnout méně škodlivé alternativy a podporu při snižování rizik.