V dnešní době plné výzev a stále rostoucích nároků na psychickou odolnost se téma resilience dostává do popředí zájmu odborníků i veřejnosti. Jak nedávno zdůraznil prezident Institutu pro studium duševního zdraví a závislostí, doktor Ladislav Csémy, resilience (odolnost) hraje klíčovou roli v budování konkurenceschopné a zdravé společnosti.
Co vlastně resilience znamená?
Resilience není jen módním termínem, ale zásadním konceptem pro pochopení lidské schopnosti vyrovnávat se s náročnými situacemi. Jak vysvětluje pan Csémy, existuje několik definic, které však sdílejí společné jádro. Lottar ji v roce 2006 popsal jako „pozitivní adaptaci navzdory nepříznivým událostem nebo okolnostem“. Americká psychologická asociace ji charakterizuje jako „proces i výsledek úspěšné adaptace na obtížné nebo náročné životní zkušenosti“. Bonnar pak nabízí jednoduchou definici: „stabilní trajektorii zdravého fungování po velmi nepříznivé události“.
Všechny tyto definice poukazují na schopnost člověka přizpůsobit se a vyrovnat s náročnými životními situacemi – což je v současném světě plném nejistot stále důležitější dovednost.
Stavební kameny odolnosti
Podle výzkumu, který citoval pan doktor Csémy, stojí resilience na třech hlavních pilířích: bezpečné vztahové vazbě, prožívání pozitivních emocí a pocitu smyslu života. Tyto psychologické základy jsou úzce propojeny s biologickými aspekty, zejména s naší citlivostí na stres.
„Z hlediska negativních důsledků je nejhorší dlouhodobě trvající a nevypočitatelný stres,“ upozorňuje Csémi. Právě schopnost efektivně zvládat stresové situace je jedním z klíčových aspektů resilience.
Výzkumy potvrzují, že resilientní osobnost poskytuje ochranu před prožíváním deprese a úzkosti a zvyšuje odolnost vůči stresu. Důležitým poznatkem je, že resilience není pouze trvalým osobnostním rysem, ale dynamickým procesem, který lze formovat a rozvíjet – což otevírá možnosti pro cílené intervence a programy.
Resilience a duševní zdraví společnosti
V posledních letech jsme svědky znepokojivého nárůstu poruch duševního zdraví a problémového chování. U dětí a dospívajících se setkáváme s úzkostnými poruchami, šikanou, sebepoškozováním, užíváním návykových látek a nadužíváním technologií. Dospělá populace trpí subklinickými obtížemi, úzkostnými stavy, depresemi, poruchami spánku a suicidálními myšlenkami.
„V posledních deseti letech strmě narostla spotřeba psychofarmak a extrémně zažíváme nárůst poptávky po psychiatrické léčbě, psychoterapii a psychologické pomoci,“ konstatuje Csémy. Tento trend jasně ukazuje na potřebu systematického posilování resilience v celé společnosti.
Studie Law z roku 2022 naznačuje „význam kultivace osobnosti pro prevenci duševních onemocnění“. Zvládání příznaků poruch duševního zdraví na neklinické úrovni má přímou souvislost s úrovní resilience.
Resilience a závislostní chování
Výzkumy prokázaly významnou souvislost mezi resiliencí a závislostním chováním. Vyšší získaná odolnost byla spojena s nižším rizikem relapsu u závislostních poruch. Studie týkající se léčby závislosti na alkoholu s využitím neurozobrazovacích metod odhalila, že neurobiologické markery spojené s resiliencí naznačují lepší výsledky léčby, vyšší míru abstinence a trvalejší pozitivní odpověď na léčbu. Tyto poznatky zdůrazňují potřebu posilování získané odolnosti pro snížení recidiv a podporu úzdravy u osob se závislostmi.
Jak měřit a posilovat resilienci
Pro měření resilience existuje řada nástrojů. Mezi nejznámější patří škála resilience z roku 2008 (6 položek), Connorova-Davidsonova škála resilience a 25položková škála odolnosti, která zahrnuje dimenze jako smysluplný život, vytrvalost, sebedůvěru, vyrovnanost a existenciální osamělost.
Pan prezident ISDZZ Csémy zdůraznil, že existuje mnoho programů na podporu resilience, které lze adaptovat do českého prostředí. Jako příklad uvedl program Spark resilience z anglosaského prostředí, který se realizuje i u nás. Tento program se zaměřuje na posilování odolnosti u dětí a zároveň trénuje učitele a další odborníky, aby mohli program dále šířit.
Pro osoby s problémy duševního zdraví doporučil webovou stránku „Opatruj se“, která nabízí screeningové metody a postupy pro uchovávání a posilování duševního zdraví.
Praktické kroky k budování resilience v každodenním životě
Podle doporučení Mayo Clinic, které pan doktor Csémy citoval, existuje několik praktických kroků, jak posilovat svou odolnost. Patří mezi ně budování pevných vztahů s blízkými, hledání smysluplných činností, optimistický pohled na budoucnost, přijetí změny jako součásti života a stavění na svých silných stránkách.
Důležité je také pečovat o sebe a své potřeby, neignorovat problémy, vytvářet si plány a jednat, být vděčný a hledat v životě to dobré. Tyto principy jsou v souladu se směrem pozitivní psychologie a mohou nám pomoci budovat odolnost v každodenním životě.
Jak pan Csémy uzavřel, „zdravá a konkurenceschopná společnost se skládá ze zdravých jedinců a odolných jedinců.“ V době, kdy čelíme rostoucím výzvám v oblasti duševního zdraví, je posilování resilience klíčovým faktorem pro vytváření odolné a prosperující společnosti.