V době, kdy digitální technologie pronikají do všech oblastí našeho života, roste i jejich vliv na duševní zdraví populace. Mikuláš Peksa, bývalý poslanec Evropského parlamentu a člen legislativní rady Institutu pro studium duševního zdraví a závislostí, upozorňuje na nedostatečnou regulaci sociálních médií a jejich potenciálně negativní dopad na duševní pohodu evropských občanů.
Umělá inteligence a sociální média jako nová výzva
Jedním z klíčových témat, kterým se Peksa věnuje, je rostoucí vliv sociálních médií a umělé inteligence na naši společnost. „Dostali jsme se do světa, který je hodně dominován sociálními médii. Ta jsou strašně odlišná od tradičních médií tím, jakým způsobem prezentují svůj obsah, protože jsou individualizovaná,“ vysvětluje Peksa.
Podle něj stojíme proti umělé inteligenci, která si sama vybírá, co nám bude prezentovat, v jakém pořadí a na co dá prioritu. „Obecně umělá inteligence v posledních letech zažívá velmi bouřlivý rozvoj. Momentálně jsme už ve stavu, kdy dokážeme budovat relativně autonomní agenty,“ upozorňuje Peksa.
Tato situace vytváří nové výzvy pro duševní zdraví, protože algoritmy sociálních médií mohou významně ovlivňovat naše vnímání reality a emocionální stav. „Sociální média agregují obrovské množství údajů a zneužívají je způsobem, který není vždy příjemný. Nějaký typ obsahu tam zcela zjevně dominuje,“ říká Peksa.

Nedostatečná regulace a její důsledky
Peksa poukazuje na nedostatečnou regulaci sociálních médií na evropské úrovni. „Na úrovni Evropské unie byl schválen takzvaný Akt o digitálních službách, což je v podstatě zákon, který sociální média reguluje. Nicméně tak, jak je momentálně napsaný, úplně nestačí na to, aby vynutil adekvátní reakci na požadavky doby,“ kritizuje Peksa.
Jako příklad uvádí sociální síť Twitter (nyní X), kde je podle něj manipulace s obsahem již zcela zjevná. „Evropská komise se zkouší s Elonem Muskem ohledně Twitteru soudit. Obávám se, že tak, jak je momentálně ta regulace nastavená, se úplně nedostaneme k nějakému řešení,“ dodává.
Výzva k akci pro odborníky na duševní zdraví
Peksa vyzývá odborníky na duševní zdraví, aby se aktivně zapojili do diskuse o regulaci sociálních médií. „To je ten moment, který mi připadá relevantní pro vás všechny, kteří jste odborníci v oblasti duševního zdraví – mluvte o tom, že to má efekt a že tato politická potřeba je, protože v dané situaci je to zcela mimo kontrolu,“ apeluje Peksa.
Podle něj by bylo záhodno otevřít diskusi o Aktu o digitálních službách a znovu debatovat o jeho obsahu v kontextu dopadů na duševní zdraví. „Pravděpodobně by to vyžadovalo otevřít tento zákon,“ říká Peksa.

Budoucnost evropské politiky duševního zdraví
Peksa věří, že EU má potenciál stát se průkopníkem v oblasti psychedeliky asistovaných psychoterapií. „V několika členských státech, jako je Česká republika nebo Španělsko, již existují úspěšné ketaminové kliniky,“ poznamenává. V kontextu současné krize duševního zdraví v Evropě, která byla zhoršena pandemií COVID-19 a současnými geopolitickými výzvami, Peksa zdůrazňuje potřebu inovativních přístupů a účinné regulace digitálních platforem, které mají stále větší vliv na naše duševní zdraví.
„Žijeme v době, kdy technologie mohou být jak přínosem, tak hrozbou pro naše duševní zdraví,“ uzavírá Peksa. „Je na nás, abychom zajistili, že regulační rámec bude dostatečně robustní na to, aby chránil občany před negativními dopady, a zároveň umožnil inovace v oblasti léčby duševních onemocnění.“